S blondýnou na pivo? No jasně!

Pivař a blondýna

Jediná kniha, která by měla být v každé hospodě. Kdo nedostane při jejím čtení chuť jít na pivo, ten je „ňákej divnej”.

Pivař a blondýna
Kniha Pivař a blondýna

Na vysvětlenou pro outlocitné povahy: ňákej divnej byl kdysi u nás v hospodě Na Veverce každej, kdo tam vstoupil a nedal si pivo. Děti aspoň venku upily ze džbánu a pak mazaly domů, aby nespadla pěna. Ale zpátky k věci, tedy ke knize PIVAŘ A BLONDÝNA autorské dvojice Daniely Kovářové (blondýny) a Ladislava Jakla (pivaře). Životopisy a profesní dráhy každého z nich si najděte sami a nedivte se přitom, co je dalo dohromady. Přece pivo! Čím mě, který mám rád pivo od svých patnácti let (ministr zdravotnictví promine, stejně už zítra bude zase jiný), tahle kniha zaujala? Autorku znám osobně a její pivní ochutnávání jsem měl možnost sledovat díky sociálním sítím a několika setkáním, vy si ten příběh přečtěte. Ladislava Jakla osobně neznám, nicméně přinejmenším jeho mediální dráhu jsem nemohl nesledovat a hlavně – pro tento případ – je to pivní odborník ošlehaný rockovou muzikou a hospodskými větráky a hlavně notně vzdělaný a fundovaný v oboru.

Uvedená, byť poněkud nesourodá, dvojice přivedla na svět knihu, která mi o pivu řekla všechno, co bychom jako „pivní národ” (to označení ale nemám rád) měli znát. Naše pivní moře je bezbřehé a má tolik přítoků, že přímo svádí k pivnímu putování po republice. A pivním poutníkům může být tato kniha dobrým průvodcem, i když to naštěstí není katalog ani žebříček piv. Je to vlastně milá pivní příručka napsaná čtivým stylem, kterou ani v hospodě nemusíte číst tajně pod stolem. Jako jedinou knihu bych ji totiž formou povinného výtisku nakázal do každé hospody. I do každé restaurace, chcete-li. Pomůže vám pivu rozumět a vědět o něm spoustu dobrých věcí. Naučíte se pivo nejen pít, ale i přečíst ho a třeba rozpoznat pivní módu, co právě frčí. Necháte se inspirovat, jak se orientovat v regionech pomocí piva a dozvíte se toho opravdu hodně o našich i cizích pivech. Mimochodem, pivo se nevaří! Věděli jste to? Díky knížce porozumíte vzniku piva, stejně jako jeho druhům, síle a dalším vlastnostem, které je dobré znát. Určitě je vám jasné, že pivo báječně chutná k jídlu, ale s touhle knihou začnete párovat: jaké pivo k jakému jídlu. Vinaři prominou, je to tak. (Mimochodem, já vytvářím dvojičky jídla i s čaji, ale o tom někdy jindy.)

Do hospody bych knihy nepouštěl. Tam se má povídat, klábosit, nadávat, hulákat, mlčet nebo číst noviny (pokud to ještě někdo dělá). V hospodě se vůbec nemá moc číst, tam se má rozebírat láska, politika, udavači, fotbal a hokej. Tam se ještě stále uzavírají dohody i obchody. Tam se má popíjet a mlsat pivo. Na pivu se nemá číst dokonce ani Hrabal nebo Hašek. Ale tahle žlutá knížka by měla dostat od každého výčepního pěknou hladinku pardónu a být na řetízku k přečtení nebo u pípy k půjčení ke stolu.

Ano, dialog blondýny a pivaře stojí nejen za přečtení, ale je dobré mít ho po ruce. Vřele doporučuji. A možná, že se s pivařem a blondýnou potkáte někde v Čechách, na Moravě či ve Slezsku na autorském čtení. U piva, samozřejmě. Tak na zdraví!

A stačí. Těším se k Jelínkům na pivo s kamarádem!

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.